Umělá inteligence (UI) představuje soubor technologií a metod umožňujících strojům napodobovat lidské myšlení, učení a rozhodování. V kontextu vzdělávání se UI nejčastěji definuje jako využívání informačních systémů, algoritmů a softwarových nástrojů, které dokáží analyzovat data o studentech, individualizovat výuku a poskytovat okamžitou zpětnou vazbu. Jedná se o aplikace strojového učení, zpracování přirozeného jazyka a adaptivních rozhraní, schopných zpracovávat a interpretovat obrovské množství informací a přizpůsobovat se aktuálním potřebám a dovednostem studentů.
Mezi hlavní aplikace UI ve vzdělávání patří adaptivní výukové systémy, které upravují obtížnost a obsah výukových materiálů podle pokroku a úspěšnosti jednotlivého studenta. Například aplikace jako Duolingo či Khan Academy využívají algoritmy strojového učení ke sledování pokroku, doporučování vhodných lekcí a identifikaci oblastí, v nichž mají studenti potíže. Další významnou aplikací jsou inteligentní tutoriály či konverzační chatboti, kteří automatizovaně odpovídají na dotazy studentů, nabízejí vysvětlení nebo zprostředkovávají procvičování učiva. UI je rovněž využívána při automatizovaném vyhodnocování znalostí, generování testů či personalizovaném doporučování studijních cest.
Implementace umělé inteligence ve vzdělávacím procesu přináší mnoho výhod, mezi které patří zvýšení efektivity učení, možnost přizpůsobit výuku individuálním potřebám či zefektivnění práce učitelů díky automatizaci rutinních úkolů. Na druhou stranu však nasazení UI vyžaduje řešit i etické otázky, například ochranu soukromí studentů, riziko zkreslení doporučení v důsledku nevhodně nastavených algoritmů nebo otázku digitální propasti. Přesto představuje UI ve vzdělávání perspektivní směr, který má potenciál výrazně proměnit postupy výuky, zpřístupnit kvalitní vzdělání širšímu okruhu lidí a přispět k efektivnějšímu rozvoji znalostí a dovedností v digitálním věku.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)