Umělá inteligence (AI) se v posledním desetiletí stává zásadním nástrojem transformace ve vzdělávání. Její aplikace je patrná jak ve správě dat, personalizaci výuky, tak i v automatizaci rutinních úkolů a podpoře učitelů i žáků. Základní principy AI zahrnují strojové učení, rozpoznávání vzorů, zpracování přirozeného jazyka a schopnost generovat obsahy odpovídající potřebám uživatelů. V kontextu vzdělávacích systémů může AI analyzovat velké množství údajů o studentech a na základě těchto dat přizpůsobit studijní materiály míře pokroku a individuálním potřebám žáků.
Jedním z nejvýznamnějších přínosů AI je její schopnost personalizovat vzdělávání. Adaptivní výukové systémy vybavené algoritmy AI dokážou navrhovat úlohy přesně podle znalostní úrovně každého studenta, čímž zvyšují motivaci a efektivitu učení. Kromě toho AI nabízí automatizované hodnocení testů, tvorbu individuálních studijních plánů nebo identifikaci oblastí, kde studenti potřebují zvýšenou podporu. Učitelé tak získávají nástroje pro lepší plánování výuky a více času na individuální práci se svými žáky.
S rozvojem umělé inteligence však vyvstávají i nové výzvy, zejména etického a bezpečnostního charakteru. Kritickými tématy zůstávají ochrana osobních údajů, transparentnost algoritmů a jejich možné předsudky. Zároveň není možné zcela nahradit roli pedagoga, protože kvalitní vzdělávání stojí rovněž na mezilidských interakcích, kritickém myšlení a rozvoji sociálních dovedností. AI by proto měla být vnímána jako pomocný nástroj, který rozšiřuje možnosti učitelů a žáků, nikoliv jako náhrada lidského faktoru ve vzdělávání. V budoucnu lze očekávat, že další inovace v oblasti AI přinesou ještě více možností pro individualizaci, dostupnost a zkvalitnění vzdělávacího procesu.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)