Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stává klíčovým prvkem v mnoha oblastech lidské činnosti a vzdělávání není výjimkou. Využití AI ve vzdělávání přináší zásadní změny v přístupu k výuce, evaluaci a organizaci vzdělávacího procesu. Jednou z hlavních výhod je možnost přizpůsobit učební obsah individuálním potřebám žáků a studentů. Inteligentní výukové systémy dokáží analyzovat silné a slabé stránky jednotlivých studujících a na základě těchto dat nabízet personalizované úkoly, testy či doporučení dalšího studia. To vede ke zvýšení efektivity učení a motivace, neboť každý studující může postupovat vlastním tempem a stylem.
Další podstatnou oblastí, kde umělá inteligence nachází uplatnění, je automatizace administrativních a rutinních procesů. Například automatické opravování testů a domácích úkolů umožňuje učitelům více se věnovat tvůrčím a interaktivním činnostem v hodinách. AI také dokáže efektivně identifikovat žáky, kteří potřebují dodatečnou podporu, a pomáhá školám optimalizovat vzdělávací plány, což vede k lepším výsledkům na úrovni celé instituce. Vysoké školy a univerzity již dnes experimentují s využitím chatbotů a virtuálních asistentů, kteří studentům radí s běžnou agendou, nebo s inteligentními systémy doporučení odborné literatury podle studovaného oboru.
Přestože jsou přínosy umělé inteligence ve vzdělávání značné, nelze přehlížet ani některé výzvy a rizika. Mezi ně patří především otázky ochrany osobních údajů, riziko závislosti na technologiích či možné prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitní AI-výuce v různých regionech a socioekonomických vrstvách. Nezastupitelné zůstává také kritické a etické zhodnocení obsahu, který AI nabízí, a zajištění, aby technologie sloužila skutečnému rozvoji studujících, nikoliv jejich pasivizaci. Celkově však umělá inteligence představuje revoluční příležitost pro modernizaci vzdělávání a jeho větší otevřenost potřebám společnosti 21. století.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)