Ministr školství Robert Plaga sdílel na počátku srpna příspěvek na sociálních sítích, ve kterém zjišťuje, zda jsou lidé spokojeni s nastavením letních prázdnin. Na svém facebookovém profilu vyzval sledující, aby se k tématu vyjádřili. Dočkal se převážně negativních komentářů. Jaký názor ale mají na rozložení volna během roku pedagogové, rodiče či odborníci?
Školský zákon aktuálně stanovuje, že školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna. Zároveň říká, že se dělí na období vyučování a období školních prázdnin. Běžná výuka tak většinou končí 30. června. Letní prázdniny v Česku tedy znamenají dva měsíce bez školy. Ministr školství, Robert Plaga, otevřel na Facebooku diskuzi právě na téma letních prázdnin. „Vyhovuje vám současné nastavení letních prázdnin na červenec a srpen? A víte, proč tomu tak historicky je?“ Otázku položil v příspěvku na svém profilu a aktuálně má přes tři a půl tisíce komentářů.
V příspěvku se opírá také o historii prázdnin, jejichž délka byla údajně silně ovlivněna životem na venkově. Práci na polích a sklizni se děti věnovaly právě v době, kdy měli ve školách volno.
Ministr se tedy zamýšlí především nad tím, zda by se volno nedalo rozložit jinak. Nejpopulárnější komentář pod příspěvkem ale ministrovi vzkazuje, že spíše nedalo: „I červen a září vzhledem ke klimatické změně (kterou vaši kolegové z motorek tak vehementně odmítají) jsou v učebnách teploty, které dalece přesahují hygienické limity a místo výuky probíhá „hlídání venku“. Tak buď posunete školní budovy do 21. století a budou klimatizované učebny, nebo do toho vůbec nevrtejte,“ píše uživatel Dalibor Kocman. Plaga však zdůrazňuje, že se aktuálně nejedná o předložený ani schválený legislativní návrh, nýbrž o vytvoření prostoru pro širší společenskou diskuzi.
K debatě se připojilo i několik pracujících rodičů, z nichž se někteří i při aktuálním nastavení prázdnin perou se svými (cca) dvaceti dny dovolené. Během léta jsou schopni, pokud jim to finanční situace umožňuje, děti poslat alespoň na klasický či příměstský tábor, díky kterému mohou chodit do práce, aniž by děti zůstávaly znuděné doma. Natožpak kdyby volno bylo rozložené do celého školního roku.
Postoje pedagogických sborů a odborníků
Reakce veřejnosti se rozdělily do několika proudů, ze kterých jasná odpověď ale neplyne. „Obecně se dá říct, že bych na úkor letních prázdnin přidal volno do podzimních, vánočních, možná i velikonočních prázdnin a upravil začátek a konec školního roku,“ napsal pod příspěvek ředitel Gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze Martin Švejnoha.
Podobně se vyjádřila i učitelka Tereza Procházková působící na Hornoměcholupské základní škole. „Pokud bych to hodnotila z pohledu vzdělávání, spíše bych letní prázdniny zkrátila a rozdělila je do kratších úseků. Museli bychom ale mít k dispozici klimatizace,“ uvedla Procházková pro portál Pražské školy. „Obecně je tohle téma sporné, ale už v polovině června jsou teploty opravdu vysoké a žáci se na nic nesoustředí a nepracují. Ve školách nejsou klimatizace a ve vyšších patrech je až nesnesitelně. Prázdniny bych tedy prodloužila pouze z důvodu vysokých teplot,“ dodala.
Analytik vzdělávací politiky ze společnosti PAQ Research Karel Gargulák konstatuje, že dlouhé prázdniny děti rozhodí a je pro ně těžké se dostat zpět do režimu. „Je důležité zmínit, že dva měsíce prázdnin jsou opravdu dlouhá doba na to, aby děti vypadly z nějaké rutiny, vztahů, učení a tak dále. Dokládají to i výzkumné práce. Platí to pak zvláště pro děti, které nemají doma stabilní zázemí.“ Naopak Jan Mareš, ředitel Národního pedagogického institutu, nevnímá téma prázdnin jako prioritu, které by se ministerstvo mělo v tuto chvíli věnovat.
České léto v průběhu let a jak je tomu v zahraničí
V 18. a 19. století se výuka lišila podle toho, v jakém regionu kdo žil. Venkov v době sklizně přerušoval výuku zhruba na tři týdny. Postupně prázdniny začínaly dostávat nějaký tvar a přidávaly se týdny až do roku 1925, kdy se hlavní prázdniny stanovily jednotně od 29. června do 31. srpna. Od roku 2005 až dodnes se řídíme vyhláškou o organizaci školního roku, která vymezuje konec školního roku 30. června a léto pro žáky i pedagogy končí poslední srpnový den.
V mnoha evropských zemích začíná školní rok na začátku září, a to například v Belgii, Francii, Maďarsku, Polsku, Slovinsku, Česku atd. Země se ale liší právě délkou letních či jiných prázdnin. Nejkratší volno mají například v Dánsku, Nizozemsku a třeba Švýcarsku, kde jsou ochuzeni o půl měsíce prázdnin. Naopak si to ale kompenzují o podzimních, zimních či jarních prázdninách. Tříměsíční prázdniny mají v Itálii nebo třeba i Lotyšsku, avšak souvisí to s klimatickými podmínkami či s místními tradicemi a organizací školního roku. České léto, tedy devítitýdenní, se drží zhruba ve středu evropského průměru.
Autorka: Daniela Murzová
Zdroj: Pražské školy