Umělá inteligence (AI) ve vzdělávání představuje jednu z nejvýraznějších inovací současného školství. Vstup AI do vzdělávacího procesu umožňuje individualizované přizpůsobení výuky potřebám každého studenta. Systémy s umělou inteligencí dokáží analyzovat pokrok, silné a slabé stránky žáků a následně doporučit vhodné studijní materiály či tempo učení. Tím se zvyšuje efektivita vzdělávání, protože žáci nejsou nuceni postupovat uniformním tempem, ale mohou se soustředit na oblasti, kde potřebují největší podporu. Díky těmto možnostem roste také motivace k učení, neboť studenti zažívají více úspěchů a lépe rozumí probírané látce.
Další důležitou oblastí je automatizace rutinních úkolů, které dříve zatěžovaly učitele a administrativní pracovníky. AI nástroje mohou například automaticky opravovat testy, vyhodnocovat esejistické odpovědi nebo generovat personalizované zpětné vazby. To umožňuje pedagogům věnovat více času kreativní části výuky, osobnímu rozvoji studentů nebo inovaci studijních plánů. Umělá inteligence také usnadňuje vzdálené učení, neboť inteligentní výukové platformy dokáží úspěšně zastoupit tradiční školní prostředí a zároveň monitorovat zapojení i výkon studentů. Takové systémy jsou využívány jak ve školách, tak při firemním vzdělávání nebo samostudiu dospělých.
Přestože AI přináší do vzdělávání řadu benefitů, je nezbytné věnovat pozornost i výzvám a potenciálním rizikům. Patří mezi ně zejména otázky ochrany osobních údajů, objektivita používaných algoritmů a možné prohlubování sociálních nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. K zabezpečení etického nasazení AI ve školství je proto klíčová transparentnost systémů a důsledná kontrola inovací ze strany akademické i veřejné sféry. Pokud bude zavádění AI do vzdělávacího procesu promyšlené a odpovědné, může se stát významným nástrojem pro zvýšení efektivity, inkluzivity a dostupnosti vzdělávání v 21. století.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)