Umělá inteligence (UI) představuje jeden z nejvýraznějších technologických trendů současnosti a její využití ve vzdělávání přináší řadu příležitostí i výzev. Mezi hlavní přínosy UI patří možnost individualizace vzdělávání – inteligentní systémy dokážou analyzovat silné a slabé stránky jednotlivých žáků, a na základě těchto dat jim nabídnout přizpůsobené studijní materiály i úkoly. Takto cílená podpora může zásadně zvýšit efektivitu učení a motivaci studentů, neboť jim umožňuje postupovat vlastním tempem a reagovat na jejich konkrétní potřeby.
Další velkou výhodou je automatizace rutinních úkolů, jakými je například opravování testů či vyhodnocování domácích prací. Tím dochází k úspoře času pedagogů, kteří se tak mohou více věnovat individuální podpoře žáků a tvůrčím aspektům výuky, místo administrativních úkonů. Umělá inteligence také usnadňuje začleňování moderních interaktivních nástrojů do výuky – například chytré chatovací asistenty, adaptivní vzdělávací platformy či simulátory praktických situací. Důležité je však zajištění spolehlivosti a férovosti těchto systémů, aby nevedly k nechtěným chybám nebo diskriminaci.
Zároveň však rozvoj UI přináší také nové výzvy a otázky. Kromě nutnosti zabezpečení dat žáků a prevence zneužití informací je potřeba věnovat pozornost etickým aspektům – například tomu, do jaké míry může umělá inteligence nahrazovat lidský kontakt ve výuce a jak zamezit případným negativním dopadům na mezilidské vztahy či motivaci ke studiu. Důležitou rolí je proto vzdělávání učitelů v digitálních dovednostech a rozumná integrace UI do školních systémů tak, aby byla vždy vnímána jako podpora, nikoli náhrada pedagogické práce. Výzkum a inovace v této oblasti pokračují velmi rychle, a tak lze očekávat, že umělá inteligence bude ve vzdělávání hrát stále významnější úlohu – za předpokladu, že se ji podaří využívat odpovědně a ve prospěch všech zúčastněných.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)

