Sympozia v prostředí středních škol rozhodně mají své místo. Jde o události, které rozmanitým způsobem doplňují běžné žákovské vzdělávání, budují vztah školské instituce s nejbližším okolím a naprosto výjimečným způsobem přispívají k rozvoji klíčových kompetencí u žáků – organizátorů. „Všichni se při přípravě učíme způsob akademické komunikace s hosty, práci se sociálními médii, formulaci medailonků i anotací přednášek a v neposlední řadě také spoustu nových technických dovedností,“ říká organizátorka loňského sympozia na Gymnáziu Jana Keplera.
Františka Zikánová, septimánka z pražského Gymnázia Jana Keplera, byla hlavní organizátorkou již 28. sympozia na škole. Akce se konala 17. a 18. listopadu pod názvem Proudy a v jejím rámci proběhlo od rána do večera několik přednáškových bloků, v nichž vystoupili odborníci ze sféry akademiků, umělců, sportovců nebo žurnalistů. Tuto podobu ale sympozia neměla hned od počátku, tedy od 90. let, kdy se tradice na škole objevila. „Tehdy mívala trochu jinou formu, připomínala spíše karneval nebo majáles a soustředila se více na samotné studenty, teprve postupem času jsme přešli na formát přednáškových bloků,“ doplňuje Františka.
Dnes už vyhlášenou akcí se inspirují i jiné střední školy, například VOŠ, SOŠP a Gymnázium Evropská v pražských Dejvicích. Sympozia se tam konají od roku 2018. Tehdy u jejich zrodu stála Jitka Drahotská, jež později prošla studiem na prestižní univerzitě v Cambridge a v současnosti pracuje ve strukturách Evropské komise. „Myšlenka sympozia vznikla na podzim 2017, kdy jsem se šla podívat na sympozium na Gymnáziu J. Keplera. Byla jsem tehdy na přednášce Šimona Pánka, který mluvil o tom, jak zakládal Člověka v tísni. Když jsem seděla mezi přednáškami, říkala jsem si, proč by naše škola nemohla mít takovou akci,“ popisuje Jitka.
První sympozium na Evropské se konalo hned následující rok a dle jeho organizátorky vyšlo vedení i učitelé akci vstříc. „Evropská má také obrovskou výhodu v tom, že učitelé a vedení věří žákům a dokáží jim dát prostor – nebo je usměrnit, když je nějaký nápad ještě nedomyšlený,“ dodává Jitka a přiznává, že se spolužáky z druhého ročníku tehdy vypracovali obsáhlý plán a taky přesvědčivou prezentaci svého záměru pro vedení školy. Přípravný tým vznikl z dobrovolníků a aktivních žáků. „Spousta lidí se nabídla, že něco udělají – například kluci z druháku připravili kavárnu i s kávovarem a moje spolužačka zařídila lekci swingu a jiná spolužačka přinesla velkou jurtu ze skauta,“ vyjmenovává Jitka.
Jako k akci organizované výhradně žáky k sympoziu přistupují i na Keplerovi. „Celá organizace je v rukou studentů – od zvaní hostů po přípravu kavárny a výzdoby. Na studentský tým dohlíží dva profesoři, kteří především radí, hlídají dodržování deadlinů a podobně,“ upřesňuje Františka. Hlavní organizátor každého ročníku vybírá spolupracovníky, kteří dohlíží na jednotlivé sekce (např. organizační, humanitních oborů, přírodovědných oborů a podobně). Žáci zastávají také role fotografů, organizátorů v zázemí či moderátorů.
Koncept sympozií, přednáškových dnů či vědeckých studentských konferencí má různé podoby a každá škola přistupuje k organizaci po svém. Kepler tradičně preferuje účast širší veřejnosti, jiné akce bývají určeny primárně žákům školy či jejich blízkým. Loňské Proudy (resp. sympozium pro školní rok 2025/2026, pozn. red.) uvítaly například profesora Tomáše Halíka, jenž na Keplerovi vystoupil již poněkolikáté. Veřejností oceňovanou byla také debata o současném Rusku za účasti hostů politologa a analytika Filipa Scherfa a geopolitika Nikity Odintsova.
Jitka Drahotská vzpomíná na první ročník na Evropské, který nesl název Mozaika dneška. Kromě hostů z řad známých a příbuzných žáků přišla například novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková nebo diplomat a pozdější poradce českého premiéra Tomáš Pojar.
A co bylo na organizaci nejobtížnější? „Náročnost se také ukáže v týmové práci, která je snad nejnáročnější. Pro mnohé z nás to bylo poprvé, co jsme organizovali takovou akci. Pro mnohé je to první ochutnávka krizové situace v týmu,“ uvádí Jitka. Za tuto zkušenost je však velmi vděčná a přiznává, že jí dodala sebevědomí k organizaci dalších akcí. „Takové sympozium vám může ukázat lidi s tolika různými způsoby práce a obory, o kterých jste nikdy neslyšeli. V neposlední řadě sympozia také dávají prostor samotným studentům se angažovat a přednést svoje práce,“ doplňuje. Sympozia na Evropské, ač jednodenní, pokračují nadále. Letos s podtitulem Resonance, kam zavítal i známý moderátor Vladimír Kořen nebo expert na politický extremismus Jan Charvát. Zakladatelka této akce je za to upřímně ráda. „Měla jsem možnost se vrátit a zažít sympozium v roce 2024 k 20. výročí vstupu ČR do EU a sama popovídat studentům o studiu v zahraničí a bylo to super. Co mě nejvíc těší, je, že občas jedna akce vede k dalším projektům. Hodně záleží na tom, jak moc si učitelé, žáci a vedení věří a vidí v tom smysl,“ uzavírá Jitka.
Pro Františku Zikánovou byla nejtěžší stránkou nutnost neustálé adaptace na nové situace. „Přednášející mění plány, technika občas jde spíš proti nám, některé části zázemí se ukážou jako nefunkční a je třeba vše udržet v chodu, zatímco ve škole je pět set návštěvníků a program běží,“ upřesňuje. I ona by ale neměnila a za nově nabyté zkušenosti je ráda. „Po akci provádíme dotazníkové šetření na škole, ze kterého v rámci zpětné vazby vycházíme nejvíce,“ uzavírá.
Že mají podobné akce na školách smysl a budoucnost, dokládá třeba i Gymnázium Christiana Dopplera, které pravidelně pořádá přednáškový cyklus ze světa matematiky, fyziky a informatiky s názvem MaFin. Přednášejí ovšem starší žáci mladším. Gymnázium Arabská se může pochlubit Zahradní slavností doplněnou o prezentace studentů a neformální diskuzi. A Gymnázium Jana Nerudy nabízí NeruDny, dvoudenní festival přednášek, workshopů a diskuzí v komunitní atmosféře. Odpolední blok přírodovědných přednášek zase pravidelně pořádají na Gymnáziu Botičská, kde mezi hosty nechybí odborníci z Akademie věd ČR.
Tyto a mnohé další podobné akce nejen že přispívají k demokratizaci vzdělávání, ale zaslouží se též o jakýsi networking – spojují žáky s lidmi, kteří už v oboru něco dokázali. A v neposlední řadě jde o praktickou zkoušku vytvoření, realizace a následné evaluace velkého projektu.
Autor: Miroslav Horký
Zdroj: Pražské školy