Umělá inteligence ve vzdělávání představuje revoluční proměnu způsobu, jakým probíhá učení, výuka i hodnocení znalostí. Díky rychlému rozvoji strojového učení, zpracování přirozeného jazyka a adaptivních učebních platforem vznikají nové možnosti individualizace výukového procesu. Umělá inteligence umožňuje analyzovat velká množství dat o studujících, sledovat jejich pokrok, identifikovat silné a slabé stránky a přizpůsobovat obsah či tempo výuky potřebám jednotlivců. Například inteligentní doučovací systémy mohou průběžně volit vhodné úkoly, poskytovat okamžitou zpětnou vazbu nebo doporučovat další studijní materiály.
Důležitou výhodou AI je její schopnost automatizovat rutinní procesy, které pedagogy často zatěžují. Patří sem například automatizované hodnocení testů s uzavřenými i otevřenými otázkami, generování zpětné vazby a analýza rozšířených trendů ve výsledcích tříd či ročníků. To umožňuje učitelům věnovat více času kreativním a individuálním aspektům výuky. Systémy umělé inteligence lze využít i pro diagnostiku příčin studijních obtíží nebo pro včasnou identifikaci studentů ohrožených neúspěchem. V rámci distanční nebo online výuky AI napomáhá udržovat interakci a motivaci účastníků prostřednictvím virtuálních asistentů či chatbotů.
Nasazení umělé inteligence ve vzdělávacím prostředí však přináší také výzvy a otázky etického, právního i společenského charakteru. Je potřeba zajistit ochranu údajů o studujících, respektovat principy férovosti a transparentnosti algoritmů a zabránit nežádoucí selekci či diskriminaci. AI by měla podporovat, nikoli nahrazovat lidský přístup a empatickou komunikaci mezi učitelem a studenty. Ve výhledu se očekává, že efektivní propojení umělé inteligence, pedagogiky a moderních vzdělávacích metod povede k větší efektivitě, dostupnosti i personalizaci vzdělávání, přičemž klíčovým faktorem zůstává vzdělanost a digitální gramotnost všech zúčastněných.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)