Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stává významným fenoménem v oblasti vzdělávání. Díky prudkému rozvoji výpočetního výkonu a pokrokům v algoritmech strojového učení dnes AI umožňuje personalizovat výuku, automatizovat administrativní úkoly a podporovat učitele i žáky při rozvoji specifických dovedností. První a stále velmi rozšířenou oblastí použití AI ve vzdělávání je adaptivní výukový software, který dokáže sledovat pokroky jednotlivého studenta, analyzovat jeho silné a slabé stránky a následně mu doporučovat nebo přizpůsobovat výukové materiály tak, aby co nejefektivněji podpořil jeho individuální rozvoj.
Dalším významným přínosem AI je automatizace rutinních činností, například hodnocení testů s uzavřenými otázkami, sestavování rozvrhů, nebo správa komunikačních kanálů. Automatizace těchto administrativních úkolů uvolňuje pedagogům více času pro přímou práci se studenty, tvořivou přípravu výuky či individuální konzultace. Nové technologie umožňují také interaktivní výuku v reálném čase – virtuální asistenti či chatboty mohou odpovídat na dotazy studentů, vysvětlovat nejasnosti nebo zadávat cvičení podle aktuální úrovně znalostí studenta. Specifické využití nachází AI i při výuce jazyků, kde různé aplikace dokáží rozpoznat a opravovat chyby ve výslovnosti nebo gramatice.
Zavádění umělé inteligence do vzdělávacího procesu však přináší i nové výzvy a etické otázky. Je nutné řešit otázky ochrany osobních údajů studentů, transparentnosti algoritmů rozhodujících o studijním postupu a zabránit nežádoucí jednostrannosti nebo diskriminaci. Současně je nezbytné, aby pedagogové rozuměli možnostem i limitům těchto technologií a aktivně je využívali ve prospěch studentů. Správně implementovaná umělá inteligence ve vzdělávání může významným způsobem přispět k demokratizaci přístupu ke kvalitnímu vzdělání, zvýšení efektivity učení a rozvoji kreativního potenciálu žáků i učitelů.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)