Rozvoj digitálních kompetencí ve školách: Klíčem ke kvalitnímu vzdělání v digitálním věku je schopnost pedagogů efektivně integrovat technologie do výuky
Digitální technologie již dávno nejsou jen doménou informačních technologií nebo volnočasového využití. Stávají se každodenní součástí života a vzdělávání – a právě školy dnes stojí před klíčovou výzvou: vybavit své pedagogy nejen základními dovednostmi práce s digitálními nástroji, ale umožnit jim technologie efektivně zapojit do výuky tak, aby byly skutečným přínosem pro žáky i celou školní komunitu.
Transformace výuky v digitálním věku začíná u samotných učitelů. Jejich schopnost orientovat se v nových platformách, řešit bezpečnost dat, tvořit online výukové materiály nebo využívat aplikace umělé inteligence k individualizaci výuky má přímý dopad na kvalitu a modernost vzdělávacího procesu. V Česku proto řada škol aktivně rozvíjí své digitální strategie a investuje do rozvoje pedagogického týmu. Nejde přitom jen o základní školení, jak ovládat školní platformu. Důraz se stále více klade na hledání cest, jak technologie smysluplně integrovat do předmětů, na motivaci žáků a podporu kreativity.
Důležitým zlomem bylo přijetí tzv. DigCompEdu (evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů) a začlenění digitální kompetence do revidovaného Rámcového vzdělávacího programu. V návaznosti na to vznikají v ČR programy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) zaměřené jak na obecné digitální kompetence, tak na specializované oblasti, jakými jsou např. umělá inteligence ve výuce, kybernetická bezpečnost nebo efektivní využití digitálních nástrojů pro inkluzivní vzdělávání. Evropská akademie vzdělávání nabízí například moderní akreditované kurzy jako „Koordinátor ICT“, „Kariérový poradce“ či prakticky orientované školení pro využívání nástrojů AI (např. ChatGPT, Copilot, AI generátory obrázků) v každodenní výuce. Tyto kurzy jsou dostupné i formou online studia a většinu z nich mohou školy financovat z prostředků operačního programu Jan Amos Komenský (tzv. šablony).
Zkušenosti škol, které se do digitální transformace aktivně zapojily, ukazují, že klíčovým faktorem úspěchu je systémová podpora vedení školy i individuálně nastavené vzdělávání pro učitele dle jejich úrovně pokročilosti. Pozitivně hodnoceny jsou především kombinované kurzy založené na samostudiu videolekcí, doplněné personalizovanými konzultacemi s lektory, které umožňují reagovat na reálné potřeby ve škole. Řada škol využívá moderní digitální portály, které učitelům šetří čas, zefektivňují přípravu výuky i komunikaci. Školy kladně hodnotí možnost individuálních i skupinových vzdělávacích plánů a dostupnost studijních materiálů ve formě, která umožňuje skloubit profesní růst s každodenními povinnostmi.
Role digitální gramotnosti ve škole se tak zásadně proměňuje – už nejde o izolovanou dovednost, ale o průřezovou kompetenci, která ovlivňuje všechny oblasti školního života. Investice do rozvoje digitálních kompetencí pedagogů proto znamená nejen krok směrem k modernímu školství, ale především cestu ke kvalitnějšímu vzdělání pro všechny žáky. Zkušenost z praxe potvrzuje: čím lépe jsou pedagogové připraveni na práci s technologiemi, tím více se děti a mladí lidé mohou připravit na výzvy digitálního světa.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)