Inkluzivní vzdělávání představuje přístup, jehož cílem je zajistit rovné příležitosti k učení pro všechny žáky, včetně těch s různými speciálními vzdělávacími potřebami či jazykovými, sociálními nebo kulturními odlišnostmi. Klíčovým aspektem inkluze je adaptace vzdělávacího prostředí tak, aby z něj profitovali jak žáci s handicapem, tak jejich vrstevníci bez zjevných potíží. Proces inkluzivní edukace tedy vyžaduje nejen patřičnou odbornou přípravu pedagogického sboru, ale také nasazení efektivních podpůrných nástrojů a odpovídající individualizaci výuky.
V tomto kontextu vstupuje do hry umělá inteligence (AI), jež nabízí nové příležitosti pro zefektivnění a prohloubení principů inkluze. Systémy založené na umělé inteligenci umožňují personalizaci výukových materiálů, detekci individuálních potřeb žáků a tvorbu podpůrných programů šitých na míru. Například AI může v reálném čase analyzovat úroveň porozumění učivu, navrhovat alternativní formy vysvětlení nebo automatizovat překlady a transkripce pro žáky s odlišným mateřským jazykem či se sluchovým postižením. Kromě toho lze pomocí AI efektivně organizovat a vyhodnocovat rozsáhlá data o pokroku jednotlivých žáků, čímž lze lépe identifikovat silné a slabé stránky a včas cíleně zasáhnout.
Zásadním úkolem zároveň zůstává věnovat dostatečnou pozornost etickým a praktickým aspektům zavádění AI do inkluzivního vzdělávání. Technologie musí být transparentní, spravedlivá a zabezpečená, aby neprohlubovala existující nerovnosti či nezpůsobovala nechtěnou diskriminaci. Pedagogové by měli být schopni AI využívat jako podpůrný prostředek, nikoli jako náhradu interakce a citlivého vnímání potřeb žáků. Do budoucna tak lze očekávat, že syntéza inkluzivní praxe a umělé inteligence významně přispěje k lepší dostupnosti, kvalitě a personalizaci vzdělávání pro všechny členy společnosti.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)