Adaptivní učení představuje moderní přístup v oblasti vzdělávání, který využívá nové technologie a poznatky z kognitivních věd k individualizaci učebního procesu. Základním principem adaptivního učení je schopnost učebního systému reagovat na úroveň, tempo a styl učení jednotlivého studenta. Díky sběru dat o výkonu, preferencích a chybách uživatele dokáže systém dynamicky přizpůsobit obsah, obtížnost i formu prezentace učiva tak, aby maximalizoval efektivitu vzdělávání. Adaptivní učení je proto považováno za perspektivní cestu, jak překonat limity tradičního frontálního vyučování, které standardizuje tempo i obsah pro celou skupinu bez ohledu na individuální potřeby žáků.
Technologickou páteří současných adaptivních systémů jsou pokročilé algoritmy založené na strojovém učení a umělé inteligenci. Systém typicky analyzuje velké množství dat o uživatelích – například úspěšnost řešení úloh, dobu potřebnou na odpovědi nebo způsob procházení studijních materiálů. Na základě těchto informací vytváří individualizované studijní trajektorie: studenti, kteří rychle zvládají určité téma, jsou rychle posunováni dál, zatímco ti, kteří potřebují více času nebo podpory, získávají doplňková vysvětlení, příklady nebo interaktivní opakování. Některé systémy jsou dokonce schopné adaptovat se na preferovaný způsob učení – vizuální, slovní, praktický – a podle toho nabídnout vhodnější učební materiály.
Aplikace adaptivního učení nacházejí uplatnění od základních škol až po vysokoškolské a celoživotní vzdělávání. Je obzvlášť efektivní v oblastech, kde je možné rozdělit problematiku do navazujících modulů či úrovní pokročilosti, například v matematice, programování nebo výuce jazyků. Výzkumy ukazují, že studenti využívající adaptivní systémy dosahují lepších výsledků, vykazují vyšší míru zapojení a motivace. Přesto však adaptivní učení přináší také výzvy – náročnou tvorbu kvalitních digitálních vzdělávacích materiálů, zajištění ochrany osobních údajů či nezbytnost pedagogického dohledu, který zajistí smysluplnou integraci technologie do vzdělávacího procesu. Do budoucna lze očekávat další rozvoj těchto metod a jejich širší rozšíření jako důležitého prvku moderního vzdělávání.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)

