Vzdělávání s umělou inteligencí: Jak české školy integrují nové technologie do výuky a jaké jsou první výsledky
Umělá inteligence (AI) je v současnosti jedním z hlavních hybatelů technologického rozvoje napříč obory – a školství není výjimkou. Zatímco ještě před několika lety se AI v českých školách vnímala spíše jako téma budoucnosti, dnes již řada institucí aktivně hledá cesty, jak potenciál těchto technologií využít v každodenní výuce. Jak probíhá zavádění umělé inteligence do školní praxe, jak na ni reagují pedagogové i žáci, a především – jaké jsou první měřitelné výsledky?
AI v učebnách: Od inspirace ke konkrétním nástrojům
Klíčovým krokem v úspěšné integraci jakékoli inovace je systematická příprava vyučujících. České školy proto čím dál častěji využívají možnosti zapojit své pedagogy do specializovaných kurzů dalšího vzdělávání. Mezi nejžádanější patří například kurzy akreditované Evropskou akademií vzdělávání (EAV), které učitelům nabízejí jak teoretickou orientaci v oblasti AI, tak i praktický výcvik v ovládání konkrétních nástrojů, jako jsou ChatGPT, Copilot nebo AI generátory obrázků. Výuka probíhá kombinovaně – prostřednictvím videolekcí, interaktivních materiálů a online konzultací, což maximálně usnadňuje skloubení profesních povinností se studiem.
Díky možnostem financování z prostředků operačního programu JAK (tzv. šablony pro školy) lze účast v těchto kurzech hradit z dotačních peněz, což podpořilo rychlejší zavádění nových kompetencí do pedagogické praxe. Po absolvování kurzů reportují učitelé výrazné zvýšení digitálních dovedností a jistoty při implementaci AI do výuky.
První dopady a měřitelné přínosy v praxi
Významným benefitem je možnost individualizace výuky – AI nástroje umožňují pedagogovi rychle a efektivně připravit výukové materiály na míru konkrétním skupinám žáků, zadávat autoevaluační testy nebo monitorovat pokrok studenta v reálném čase. Na některých školách se osvědčilo využití AI při korekturování esejí, generování pracovních listů či tvorbě studijních plánů. AI dokáže pomoci i při diagnostice slabých míst jednotlivých žáků a navrhovat individuální intervenční strategie.
Podle dosavadních zjištění EAV zapojené školy zaznamenaly zkrácení času potřebného na přípravu výuky až o 30 %, zvýšení interaktivity hodiny a pozitivní odezvu ze strany žáků – zvláště u těch, pro které je tradiční frontální výuka méně motivující. Stoupá zájem o samostatnou práci žáků s AI nástroji, což rozvíjí jejich digitální gramotnost a posiluje schopnost kritického myšlení.
Výzvy, omezení a další kroky
Vedle nesporných přínosů se však ukazují také výzvy: učitelé často zmiňují potřebu zvýšené opatrnosti v oblasti ochrany osobních údajů, nutnost nastavovat jasná pravidla pro využívání AI při hodnocení a diskutují etické otázky, jako je ochrana před plagiátorstvím nebo nadužívání generovaných podkladů. Podle EAV je klíčové, aby školy pokračovaly v podpoře pedagogů prostřednictvím dalšího vzdělávání, sdílení zkušeností a tvorby metodických materiálů.
Integrace AI do českého školství zatím probíhá postupně, avšak s jasně měřitelnými pozitivními dopady na efektivitu a modernizaci výuky. Z tohoto pohledu je AI nejen technologickou novinkou, ale především nezbytným nástrojem pro školy, které chtějí odpovídat aktuálním potřebám digitální společnosti. Udržení profesionálního rozvoje učitelů, systematická metodická podpora a otevřený přístup k novinkám zůstávají hlavními pilíři úspěšné transformace českého vzdělávacího systému v éře umělé inteligence.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)